Kulturní kalendář
Červenec 2020
PoÚtStČtSoNe
  12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031  

Průvodcovská služba Kutná Hora






časopisy a magazíny: KRÁSNÉ MĚSTO 2012

K R Á S N É   M Ě S T O
časopis přátel Kutné Hory
(čtvrtletník - založen v roce 1938)
v y d á v á :
Město Kutná Hora
šéfredaktor: Mgr. Lukáš Provaz
adresa redakce: OPPKŠT - oddělení kultury, školství a tělovýchovy, Městský úřad Kutná Hora, Havlíčkovo nám. 552, 284 01 Kutná Hora
telefon: +420 327 710 151 - paní Bc. Jaroslava Brandejská
e-mail: brandejska@mu.kutnahora.cz

Krásné město 1/2012
NÁZVY ULIC V KUTNÉ HOŘE se staly hlavním tématem letošního prvního čísla Krásného města. Časopis proto otevírá Mgr. Petra Načeradská s článkem O historických názvech kutnohorských ulic a náměstí. Text se zaměřuje na pojmenování veřejných prostranství v centru Kutné Hory a blíže popisuje rozmístění i názvy jednotlivých trhů a středověkých uliček. Autorka rovněž připomíná možný význam specifických označení „Kamenná stezka“ a „Na Náměti“.

Následuje obsáhlý text Jména osobností v názvech ulic a náměstí Kutné Hory a jejich proměny ve 20. století. Mgr. Lukáš Provaz se v něm snaží přiblížit známé i neznámé proměny názvů veřejných prostranství ve městě tak, jak je přinášela doba od Rakouska-Uherska přes všechny politické zvraty až po Sametovou revoluci. Článek vychází z archivních pramenů, na jejichž základě přináší desítky příkladů původních i současných názvů.

Jestliže se předešlé práce zaměřily především na městské části Vnitřní Město, Hlouška a Žižkov, věnuje PhDr. Jana Vaněčková pozornost Kaňku. V příspěvku Síť ulic v historii obce Kaňku popisuje, jak bylo toto někdejší samostatné horní město geograficky členěno. Na téma plynule navazuje paní Malvína Krepsová za Osadní výbor Kaňk, když se v článku Ulice na Kaňku zabývá návrhy, jaké by tamní komunikace mohly v budoucnu nést.

V roce 2008 schválilo kutnohorské zastupitelstvo názvy většiny ulic v městské části Malín. Jejich přehled, včetně zdůvodnění výběru, zaznamenala pod názvem Malínské ulice paní Lucie Macháčková, pracovnice Městské knihovny Kutná Hora. Téma místních názvů pak uzavírá zajímavý příspěvek PhDr. Pavla Nováka, CSc., s tylovským nadpisem Kde domov můj. Autor se zaměřil na vysvětlení pojmenování všech kutnohorských městských částí a připojuje i další příklady pomístních jmen.
Krásné město přináší rovněž Vzpomínku na reálné gymnázium v Kutné Hoře a na čas trávený mimo školu. Autorem je Ing. Jaroslav Škvor, ekonom, který dlouhodobě pracoval v zahraničním obchodu. Dnes žije v Praze a je členem Klubu rodáků a přátel Kutné Hory.

Redakce se rovněž vrací k nedávno odhalené Pamětní desce obětem holocaustu v Kutné Hoře a Krásné město uzavírá tradiční Kronika, v níž se paní Lenka Frankovicová s L. Provazem ohlížejí za kulturními a společenskými událostmi Kutné Hory od konce loňského roku do letošního března.

Lukáš Provaz


Krásné město 2/2012

Rozhodnutím městského zastupitelstva se stal PhDr. Radko Šťastný čestným občanem Kutné Hory. Krásné město proto nejprve stručně připomíná jeho životní osudy a literární přínos.

300. VÝROČÍ PŘÍCHODU VORŠILEK do Kutné Hory se stalo hlavním tématem druhého čísla Krásného města. Většina textů se proto zaměřuje na tematiku Řádu sv. Voršily, kutnohorského kláštera nebo voršilského školství. Slovo úvodem patří provinciální představené Mgr. et Bc. Sr. Marii Anežce Mackové OSU, která v něm symbolicky děkuje zakladatelkám kláštera i sestrám, které kráčely v jejich stopách. Jak a proč vlastně řád vznikl a kdo byly sv. Voršila a sv. Anděla Merici, se snaží přiblížit Mgr. Lukáš Provaz v poznámce, pro niž zvolil jako název Andělin citát „Buďte pozorné, se srdcem širokým a plným touhy.“

Do města přišly první řeholnice v roce 1712 z iniciativy Eleonory hraběnky Trauttmansdorff-Weinsberg, zakladatelky voršilského kláštera v Kutné Hoře. Jejím životním osudům, stejně jako životu její sestry Maxmiliány a dalších členů této aristokratické rodiny, se věnuje Bc. Josef Kremla, historik Českého muzea stříbra. PhDr. Helena Pospíchalová doplňuje historické osoby spjaté s klášterem o poznámku k P. Josefu Herzanovi (1783-1844), který zastával Zvláštní místo katechety při dívčí škole kutnohorské. A s třetí osobností přichází L. Provaz, když připomíná Mater Marii Augustinu Česnovskou OSU, zapomenutou čestnou občanku Kutné Hory.

Pedagog Církevního gymnázia sv. Voršily Mgr. Karel Vopařil se ve své obsáhlé práci zaměřil na Sochy na střeše voršilského kláštera v Kutné Hoře. Konstatuje, že tento druhý největší soubor barokních plastik v našem městě zůstává stále tak trochu stranou turistického zájmu, přestože je srovnatelný s Baugutovou galerií plastik před Jezuitskou kolejí.

Když byl kutnohorský klášter v noci z 27. na 28. září 1950 obsazen příslušníky Sboru národní bezpečnosti, směly si sestry před nucenou deportací do internačního tábora v Broumově sbalit pouze nejnutnější osobní věci. J. Kremla si proto ve svém dalším příspěvku klade zcela logickou otázku: Kam se poděl inventář voršilského kláštera? Sestry se vrátily až v roce 1994, když v restituci získaly budovu zpět do svého vlastnictví. Ačkoli se o její užívání dočasně dělily se státním okresním archivem, snažily se co nejdříve navázat na někdejší tradici a obnovit svou pedagogickou činnost. Zástupkyně ředitelky církevního gymnázia Mgr. Eva Hartmanová se proto v článku Moderní škola v barokním klášteře zaměřila právě na nejnovější dějiny této vzdělávací instituce na přelomu 20. a 21. století.

Téma voršilek uzavírá Mgr. Vojtěch Vaněk, Ph.D., s příspěvkem Židé ve středověké Kutné Hoře. Autor se zaměřil na někdejší kutnohorskou židovskou čtvrť, která v době před husitskými válkami stávala právě v místech dnešního kláštera.

V Krásném městě dále najdete informaci o dvou nových publikacích se vztahem ke Kutné Hoře: Putování prostorem a časem, o němž píše projektová manažerka o.s. Ekodomov Mgr. Lucie Sádlová, vzniklo jako výstup tříletého projektu žákovské environmentální výchovy v praxi. Následuje stručná poznámka o Dějinách a působení jesuitského řádu kutnohorského, kterou z pozůstalosti Bohumila Hanuše právě vydalo místní nakladatelství Kuttna.

Číslo uzavírá tradiční Kronika, v níž se paní Lenka Frankovicová s L. Provazem ohlížejí za kulturními a společenskými událostmi Kutné Hory od konce března do konce června.

Lukáš Provaz


Krásné město 3/2012
Rozhodnutím městského zastupitelstva se stala dánská spisovatelka a cestovatelka Inge Bro Jørgensen čestnou občankou Kutné Hory. Krásné město proto nejprve přináší její stručný životopis a literární přínos.

TABÁKOVÁ TOVÁRNA A PODNIK SVA – PRAGA – AVIA se staly hlavními tématy třetího letošního čísla Krásného města. Téma otevírá Mgr. Kateřina Vavrušková svým rozsáhlým příspěvkem 200 let tabákové továrny v Sedlci. Připomíná v něm nejen prapočátky tabákové výroby v Golčově Jeníkově a její přemístění do Kutné Hory v roce 1812, ale také na základě starší literatury mapuje důležité momenty v dějinách tohoto velkého místního podniku. V článku nechybí zmínky o výrobním sortimentu, včetně dříve oblíbených značek cigaret, a autorka nezapomíná ani na druhé letošní kulaté výročí: 20 let působení firmy Philip Morris na českém trhu. Tématu tabáku se věnuje také PhDr. Jana Vaněčková, když zachycuje osudy chudých řemeslníků, kteří odešli hledat štěstí do Spojených států amerických. Článek nese název Vystěhovalectví  doutníkářů z Kaňku do Ameriky ve 2. polovině 19. století.

V průběhu letošního roku byla Kutná Hora svědkem rozsáhlé demolice v areálu někdejšího strojírenského podniku v Masarykově ulici. Ten v průběhu své více než půlstoleté historie střídal označení, a tak je známý jako ČKD, SVA, Praga i Avia. Mgr. Lukáš Provaz nejprve přináší Ohlédnutí za historií podniku SVA v Kutné Hoře, přičemž vychází především z informací někdejšího městského kronikáře Bohumila Šibravy. Tématu likvidace závodu se na stránkách kutnohorského týdeníku TEP podrobně věnoval jeho redaktor Mgr. Vladimír Císař, který nyní poskytl své upravené texty pro Krásné město. Příspěvek Neslavný konec podniku Avia doplňují autorské fotografie, které již dnes mají bezesporu velkou dokumentační hodnotu. Následuje článek Budovy podniku Avia Kutná Hora, v němž PhDr. Pavel Novák, CSc., připomíná, v jakých místních objektech měla firma své výrobní prostory, k čemu se využívaly dříve a jakým účelům slouží nyní.

Již mimo hlavní téma přináší Krásné město články k výročím či pořádaným akcím. Čestná občanka Kutné Hory PhDr. Dagmar Lieblová přichází s příspěvkem Můj otec, kutnohorský lékař MUDr. Julius Fantl. Text vznikl u příležitosti 120. výročí narození této známé osobnosti, jež se stala obětí holocaustu za druhé světové války. Autorka přednesla otcův životopis v květnu na výroční schůzi Klubu rodáků Kutné Hory – Kutná Hora v Praze.

Od loňského roku probíhala nákladná rekonstrukce někdejší staré „hasičárny“ v Lierově ulici čp. 146. Výsledky generální opravy si mohli lidé prohlédnout při slavnostním otevření tohoto Spolkového domu letos 26. července. A jak se budova během oprav proměnila, dokládá dvojice fotografií.

Počátkem září proběhlo Národní zahájení Dnů evropského dědictví v Kutné Hoře. Průběh tohoto kulturně-společenského projektu, během něhož navštívili zájemci desítky historických památek města, připomíná vedoucí Kanceláře starosty MěÚ K. Hora paní Eva Hnátková. Následuje informace o nové básnické sbírce Ohlédnutí manželů H. a J. Pospíchalových a v tradiční rubrice Kronika se paní Lenka Frankovicová s L. Provazem ohlížejí za kulturními a společenskými událostmi Kutné Hory od konce června do poloviny října.

Krásné město uzavírá Ing. arch. Petr Kalfus svou vzpomínkou na nedávno zesnulého Ing. arch. Ivana Čecha (1935-2012).

Lukáš ProvazI


Krásné město 4/2012

ORTENOVA KUTNÁ HORA bývá tradičním tématem každého 4. čísla Krásného města. Toto ohlédnutí za zářijovým festivalem jako obvykle připravila Mgr. Marie Valtrová, členka festivalového výboru, a snímky pořídil a laskavě poskytl fotograf pan Miroslav Radoměřský.

Úvodní místo patří osobnosti Zdeňka Urbánka (1917–2008), jemuž byl při letošním ročníku festivalu věnován pořad „Jiří Orten a jeho současníci“. Vazby těchto dvou tvůrců stručně popisuje Marie Valtrová, jež pak navazuje rozhovorem s herečkou Marií Štípkovou, členkou souboru Městského divadla v Kladně, která v pořadu o Z. Urbánkovi účinkovala. Rozhovor nese název Na křižovatce jazyků.

Letošní ročník Ortenovy Kutné Hory byl již 19., a tak se blíží kulaté jubileum. Jaromír Damek, básník, pedagog a překladatel, proto přichází s přáním Ortenově Kutné Hoře do 20. ročníku. Součástí festivalu je vždy také soutěž mladých básníků do 22 let; nejlepší letošní práce představují ukázky z tvorby Dagmar Pokorné a Marka Skotnici. Jiným bodem na programu byla výstava ilustrací malířky paní Ruth Kohnové v Sankturinovském domě. Básník, divadelní režisér, autor literatury pro děti a emeritní děkan DAMU prof. Mgr. Miloš Horanský shrnul v textu Deset důvodů, proč ctí a obdivuje malování Rut Kohnové. Jejího manžela Pavla Kohna, jehož básnická tvorba byla v říjnu představena v Českém rozhlase, představuje Mgr. Marie Valtrová. Příspěvek nese titulek Kolikrát přešel mrak, který byl převzatý z názvu básníkovy sbírky. S tvorbou Pavla Kohna se pak můžeme seznámit díky ukázkám z jeho sbírky Básně.

Následuje krátká zpráva Slavné evropské housle čtyř století, které v Kutné Hoře během druhého dne festivalu představil houslista Jaroslav Svěcený. Třetí, závěrečný den zahrnoval v rámci tradičního pořadu „Pocta příteli“ setkáním s hudebníkem Miroslavem Jiřištou, jemuž bylo uděleno čestné členství v Klubu rodáků. M. Valtrová si s tímto známým kutnohorským hudebníkem povídala a pro vzniklý rozhovor použila jeho vlastní slova: Mluvím hrou. Téma Ortenovy Kutné Hory uzavírá táž autorka svým článkem Cesta do Malešova, kde se rozhodla navštívit hrob Ortenova otce Eduarda Ohrensteina.

Druhým tématem tohoto čísla Krásného města jsou OPRAVY KUTNOHORSKÝCH PAMÁTEK. Mgr. Petra Načeradská a Mgr. Lukáš Provaz požádali o rozhovor Ing. arch. Jiřího Mrázka, vedoucího referátu památek s mezinárodním statusem na Národním památkovém ústavu, územním odborném pracovišti středních Čech v Praze. Zajímavý rozhovor, dotýkající se jak povedených, tak i nepříliš zdařilých rekonstrukcí historických objektů v našem městě, nese název Rozsah a tempo oprav památek v posledních letech je v Kutné Hoře opravdu mimořádné. V následném příspěvku se PhDr. Aleš Pospíšil stručné ohlíží za letošní výstavou Europa Jagellonica a Mgr. Art. Jakub Ďoubal, kutnohorský restaurátor působící na Fakultě restaurování Univerzity Pardubice, popisuje nelehký a zdlouhavý Návrat sochy sv. Anny na Anenské náměstí a přibližuje celý proces jejího nutného restaurování.

Již 6. výroční svého vzniku si v prosinci připomněl Denemark – občanské sdružení. Z tohoto důvodu se jeho zakladatel a hlavní organizátor Bc. Martin Starý ohlíží za aktivitami sdružení, kterému se letos mj. podařilo zrekonstruovat kapličku sv. Petra a Pavla na Rovinách.

Krásné město uzavírá tradiční Kronika, v níž se paní Lenka Frankovicová s L. Provazem ohlížejí za kulturními a společenskými událostmi Kutné Hory od poloviny října do počátku prosince.

Lukáš Provaz

přiložené obrázky:

Krásné město 1/2012Krásné město 2/2012Krásné město 3/2012Krásné město 4/2012